KOMENTÁŘ K VIDEU: ČESNEK PALIČÁK

Hlavním předpokladem dobré úrody česneku je nákup kvalitní tuzemské sadby.
Záhon by se měl připravit asi měsíc před výsadbou, aby zem slehla,
protože česnek nemá rád pod sebou moc nakypřenou půdu.
Jako hnojivo používám Cererit, úplně nevhodný je čerstvý hnůj. 

Dřív jsem česnek nemořila vůbec, potom jsem ho začala mořit těsně před výsadbou,
ale teď jsem se dozvěděla, že nejlepší je mořit ho hned po nákupu,
tzn. v září nebo říjnu rozdělím na stroužky a ponořím do zředěného roztoku Sulky.
Sulka likviduje hlavně vlnovník česnekový, který se poslední roky rozšířil.
Po 2-3 hodinách vyndám, osuším a dám na suché chladnější místo.

Sázím všechny stroužky mimo poškozených nebo napadených.
Termín výsadby se řídí teplotou půdy, která by měla trvale klesnout pod 9°C,
aby stroužky nebyly v půdě napadány fuzáriovou hnilobou.
Nejvhodnější dobou je tedy konec listopadu nebo začátek prosince.
Při sázení používám kolík, nesmím ale udělat díru do špičky, aby
stroužek nevisel ve vzduchu. Tím by mohl špatně zakořenit.
Vzdálenost řádků mám asi 20 cm a mezi rostlinami asi 10 cm, 
nad stroužkem odhaduju asi 6 cm zeminy.
Po zasazení zahrnu zeminou, uplácám a zem utužím ještě zálivkou.

Koncem února, kdy začínají vylézat tulipány nebo hyacinty, vykukují i první rostliny česneku.
Aby se předešlo napadání česneku chorobami, neměl by se sázet hlavně po hrachu,
pórku nebo cibuli a také ne po cibulnatých květinách, např. gladiolách.
A co je nejhorší - neměl by se dávat na stejné místo alespoň 5 let..
Z pěstitelského hlediska se odrůdy česneku dělí na zimní (ozimý),
který se sází koncem podzimu, a jarní, ten se sází na jaře.
Zimní odrůdy jsou výnosnější, ale hůř se skladují.

Z botanického hlediska se odrůdy dělí na paličáky a nepaličáky.
U všech odrůd je důležité během celé vegetace rozrušovat půdní škraloup, ale ne moc hluboko,
a při té příležitosti odstranit plevel. Tím se rostliny provzdušní.
Pravidelně zalévám, což se dřív nedoporučovalo a v květnu a červnu jsem přihnojila výluhem z kopřiv.

Začátkem června se u paličáků začnou objevovat květní stvoly, které jsou zakončeny palicí.
Od toho je název paličák. Jakmile tyto stvoly objevím, okamžitě je odstraním a 
nakrájené přidám např. k vepřovému masu.
Zaschlé listy můžu odstranit, ale nutné to není.
V tuto dobu česnek nemá ještě úplně vyvinuté cibule,
ale v kuchyni už se použít dá a má velkou sílu.

Určit přesnou dobu sklizně, aby česnek byl správně dozrálý, ale ne přezrálý, není jednoduché.
Proto radši pěstuji paličáky, nechám totiž na záhoně 2-3 květní stvoly, a když se začnou
narovnávat, je nejvhodnější doba ke sklizni.
Rané odrůdy se sklízejí začátkem července, pozdní až koncem července.
Sklizeň musí probíhat velmi opatrně, rýčem kolmo zajedu do země tak,
abych cibuli nadzvedla a nepřeřízla, a zlehka vytáhnu.
Opatrně odstraním zeminu, nikdy se nesmí odstranit oklepáváním rostlin o sebe.
Sklízím pokud možno za suchého počasí, aby zem nebyla nasáklá vodou.

Paličák má míň stroužků než nepaličák, ale jsou větší, takže při loupání je s ním míň práce,
na druhou stranu při uskladnění vydrží kratší dobu.
Rozdíl mezi velikostí cibulí, kterým jsem zaštípla květní stvoly a kterým ne, je markantní.

Česnek po sklizni nenechávám ležet na záhoně jako cibuli, hned ho svážu
asi po deseti kusech a pověsím do stínu na dobře větrané místo.
Takto suším česnek asi měsíc, potom ho očistím. Zkrátím stonky, kořeny 
a oloupu vrchní znečištěnou slupku.
Pořádně očištěný ho svážu po pár kusech a dám do sklípku, tedy chladnější místnosti,
jinak v teple začne klíčit a stroužky se znehodnocují.

Potom hlavy ze svazku nevytahuji, ale postupně odstřihávám, aby se svazek nerozpadl.
Ohnilé a zažloutlé kusy vyhodím, naštěstí jich nikdy moc není.
Přezrálé cibule se snažím v kuchyni zpracovat co nejdříve, ale dají se také uchovat
ve sklenici zalité rostlinným olejem nebo usušit v troubě a rozmixovat na prášek.
Někdo skladuje česnek utřený se solí.

Léčivé účinky česneku jsou obrovské, hlavně když se konzumuje čerstvý.
Je označován jako přírodní antibiotikum, mimo jiné pomáhá regulovat krevní tlak a cholesterol.
Po roce jsem našla uskladněné česneky.
Ty ve sklenici, která byla v lednici, se daly ještě použít, zato prášek úplně ztvrdl.

Česnek původně pochází zřejmě z Orientu.