KOMENTÁŘ K VIDEU: CIBULE JARNÍ
Cibule kuchyňská se pěstuje po celém světě v mnoha odrůdách, barvách i tvarech.
Poslední dobou se dává přednost výsadbě ze sazečky, protože je to jednodušší a hlavně vyroste rychleji.
Dřív se pěstovala výhradně ze semen. Tento způsob sice chce víc času a trpělivosti,
ale výhodou je mnohem větší výběr odrůd a mnohem delší skladovatelnost.
Z těchto důvodů používám obě metody, ze sazečky dřív sklízím a ze semen mám cibuli na zimu.

Pro úspěšné pěstování cibule ze semene jsou důležité tři podmínky.
Brzký výsev, nejlépe do konce března, pokud to počasí dovolí. 
Záhon s lehčí až středně těžkou půdou a
třetí podmínkou je, že záhon musí být celodenně osluněný.

Každé přistínění, např. ovocnými stromy, výrazně snižuje velikost cibule.
Vysévám mělce do hloubky max. 2 cm a do řádků vzdálených kolem 20 cm od sebe.

Obecně platí, že tam, kde nenaroste dost velká cibule ze semen, je lepší ji pěstovat ze sazečky.
Ta se sází do teplé půdy, tedy koncem března, začátkem dubna.
Při sázení musí jít kořínky dolů, špičky nahoru. 

Zajímavé je, že největší cibule vyroste z nejmenší sazečky.
Hlavně musí být cibulky tvrdé.
Měkčí a větší cibulky dám stranou a zasadím je jen, když mně zbyde místo.
Poškozené nebo napadené vyhodím.

Řádky budou také asi 20 cm od sebe a vzdálenost cibulek bude asi 6-7 cm,
tedy až vyrostou, aby se tam vešly.
Špičky by měly být v úrovni s povrchem, musí jen malinko vykukovat.
Po výsadbě zakropím.

Zatímco cibule ze sazečky dává o sobě znát už po 14 dnech,
cibuli ze semínek musím po měsíci vyjednotit.
Protrhám nadbytečné a slabší kusy na vzdálenost 4-5 cm,
protože cibule ze semínka bývají menší než sazečkové.

Vyjednocené aromatické rostlinky nevyhazuji, takže nevadí, když je vyseji hustěji.
Některé přesadím, když mám kam, ostatní přidám do polévky nebo do salátu.

Největší nároky na zalévání mají rostliny v době, kdy rostou,
tedy do června, maximálně do poloviny července.
Později, když nastane doba zrání, může po zálivce hrozit napadení hnilobou a plísní.

Půdu občas prokypřím, aby větrala, a vytrhám plevel, který ubírá živiny.
Cibule nemá ráda přímé hnojení chlévským hnojem, je to rostlina 2. nebo 3. tratě.
Ani výluhem z kopřiv nehnojím, protože dusíkatá hnojiva
zpomalují zrání a uskladněná cibule pak dlouho nevydrží.
Ze živin je důležitý především fosfor a draslík.

Na záhonu si cibule nejvíc rozumí s mrkví, navzájem se totiž ochraňují.
Klasická kuchyňská cibule je dnes dostupná v mnoha kultivarech,
může být žlutá, červená nebo bílá, ale také kulatá, zploštělá nebo podlouhlá.

Na počátku července sklízím probírkou první cibuli.
Nať používám jako dochucovadlo a zároveň jako ozdobu,
nebo přidávám do sklenic s prvními okurkami nakládačkami.
Konečnou sklizeň ze sazečky provádím koncem července nebo začátkem srpna,
když je nať pořád zelená, ale začne polehávat.

Sklizeň musí probíhat šetrně, buď ji vytáhnu rukou nebo si pomůžu lopatkou.
Nikdy zeminu neodstraňuji oklepáváním rostlin o sebe, 
natlučené kusy by mohly začít hnít.
Sklízím pokud možno za suchého počasí.

Tento rok bylo suché léto, takže se to bohužel projevilo na velikosti cibule.
V případě, že nebude pršet, nechám cibuli i s natí hned po vytažení
přímo na záhonu několik dní vydýchat.
Potom musí doschnout na chráněném místě.

Na uvolněné místo na záhonu vyseji ředkvičky.

Sazečky sázím jen tolik, kolik během léta spotřebujeme, 
její skladovatelnost je totiž špatná.

V září sklízím cibuli z výsevu a ta, aby dlouho vydržela, se musí pořádně usušit.
To trvá zhruba měsíc, záleží na počasí.
Když začne šustit i nať, odstraním slupky, které se dají snadno oloupat
a zastřihnu suché listy a kořeny.
Horší kusy spotřebuji co nejdřív a pěkné uskladním v jedné vrstvě.

Ve speciálním pytli na skladování ovoce a zeleniny,
vydrží cibule v bytě minimálně do března.
Další možností, jak uchovat cibuli, je uplést z ní cop,
ze kterého se dají jednotlivé kusy odebírat podle potřeby.
Navíc je to pěkná výzdoba v kuchyni.
Cibule se ale nesmí vytahovat, musí se odstřihávat, aby se cop nerozpadnul.

Syrová cibule dokáže mimo jiné upravit krevní tlak nebo cukr v krvi,
působí antibakteriálně a stejně jako česnek je přírodní antibiotikum.
Červená cibule snižuje křehkost cév a pomáhá prokrvování končetin,
což je dobré pro ty, co mají pořád studené nohy.

Sirup z cibule a medu je prověřený lék nejen pro děti při kašli a nachlazení.
Cibule je neodmyslitelný základ mnoha pokrmů po celém světě.

Pozdě, až v červnu zasazená sazečka a navíc ve špatné půdě vůbec nevyrostla, 
tak jsem ji nechala na záhonu přes zimu.
Cibule je přirozeně dvouletá rostlina – v prvním roce vytvoří zásobní orgán,
 to, čemu se říká konzumní cibule,
v druhém roce vyrůstá květní stvol, rostlina vykvete a přináší semena.
Cibulová zelenina, tedy cibule, pórek a pažitka si uchovávají klíčivost semen 2-4 roky.

Cibule zřejmě původně pochází ze Střední Asie.