KOMENTÁŘ K VIDEU: DÝNĚ HOKKAIDO

Dýně Hokkaido patří do jedné ze čtyř skupin tykví, a to do skupiny velkoplodých.
Existuje velké množství dýní, které se liší velikostí, tvarem, chutí, barvou slupky i dužiny,
tvrdostí slupky nebo množstvím semen uvnitř plodu.

Pěstování dýní by mělo být stejně snadné jako cuket, já je budu pěstovat poprvé.
V půlce dubna zapíchnu jedno semeno dýně do substrátu pro výsev a množení, který potom 
udržuji pořád vlhký. Vodu do podmisky naliji proto, aby se substrát nasákl, ale potom
opatrně zalévám už jen shora.

Semena se také dají koncem dubna vysévat přímo na záhon, nejméně 1 m od sebe.
V polovině května, když už nehrozí přízemní mrazíky, rostlinu přesadím na kompost,
který mám na osluněném pozemku a snažím se hodně zalévat.
Protože kompost by měl mít dostatek živin, po celou dobu vegetace vůbec nepřihnojuji,
a tak doufám, že budu mít biodýně…

Největším nepřítelem dýní jsou slimáci. Proti nim používám granule, které v trávicím traktu
slimáka nabobtnají a potom ho někde v úkrytu zahubí. Naštěstí jiným živočichům neškodí.
Dýně Hokkaido by se neměla pěstovat v blízkosti jiných druhů tykví, např. cuket. 
Pokud by se z jiných tykví na dýni přenesl pyl, mohlo by dojít ke zkřížení a výsledné plody 
by nemusely odpovídat předpokládané kvalitě.

Zasadila jsem jen jednu rostlinu a brzy mám plný kompost.
Plazivé stonky, které mohou dorůst až do délky 10 m, začínají kompost dokonce opouštět.
Abych měla lepší úrodu a rostliny se nevysilovaly, začnu výhony zastřihávat a vyštipovat.
Chci, aby plody měly sílu dorůst a ne abych měla kompost plný listí.

Koncem července se dýně začínají zvětšovat, ale také se objevují první plesnivé listy.
Žádné chemické postřiky nechci používat, radši listy odstraním ustřižením a nikdy
je pak nedávám na kompost, aby se plíseň nerozšiřovala.
Bojím se, aby mně dýně na kompostu neshnila, tak ji podložím šiškami.

Dýně Hokkaido je jednoletá rostlina, která má jemnou kaštanovou chuť.
Její největší výhodou je, že se před zpracováním nemusí loupat jako ostatní dýně.
Slupka je totiž tenká a hladká a tepelnou úpravou změkne.
Oranžová barva napovídá, že obsahuje velké množství karotenu, dále pak 
vitaminy A, B, C, minerální látky a také vlákninu.

Plody sklízím se stopkou, a to když dosáhne krásné tmavě oranžové barvy.
Na záhoně se nesmí nechat přejít mrazem, to by pak dlouho nevydržela.
Vysloužilé rostliny odvezu do sběrného dvora a znovu říkám, nikdy ne na kompost.
Protože je malá, dobře se s ní manipuluje, a i když je malá, dužiny má celkem dost.
Semena můžu usušit a pokud to není hybridní rostlina, použít příští rok.

Kromě oranžového Hokkaida, které je ve světě známé pod názvem Uchiki Kuri,
existuje i modré Hokkaido - Blue Kuri.

Poslední dobou je velkým hitem dýňová polévka, ale i různé zapečené pokrmy.
Dvě dýně jsem skladovala v kuchyni, kde je plus minus 20°C.
Ta větší vydržela do půlky února, menší bohužel ne.

Tykev pochází ze Střední Ameriky, ale dýně Hokkaido byla vyšlechtěna v Japonsku.