KOMENTÁŘ K VIDEU: FAZOLE KEŘÍČKOVÉ

Pěstování keříčkových fazolí je podobné jako pěstování tyčkových fazolí.
Výhodou je, že nepotřebují žádnou oporu, zato vyžadují na záhonu víc místa.
Nejdřív si zrnka namočím do vody asi na dvě hodiny, ale není to nutné.
Na záhon, který jsem si na podzim zryla, vysypu kompost a pak dávám zrna
buď po jednom asi 10 cm od sebe, do hloubky asi 2-3 cm nebo tzv. do hnízd,
tzn. po 5 kusech na jedno místo. Vzdálenost mezi hnízdy pak musí být větší.

Semena fazolí se na jaře vysévají jako jedny z posledních, kdy půda by měla být vyhřátá 
na minimálně 10°C, tedy někdy v druhé polovině května. Osivo pak dobře klíčí.
Potom fazole zahrnu zeminou, uplácám a vydatně, ale opatrně zakropím, 
aby se semena nevyplavila. Osivo nenechám nikdy vyschnout.
Důležité také je, aby fazole neměly ve své blízkosti česnek, pórek, cibuli a hrách.

Asi za 2 týdny začínají rostliny vykukovat.
Od této doby jsou největším nebezpečím pro fazole slimáci, tak
rostliny obsypávám granulemi, které jsou pro jiné živočichy neškodné.

Po dešti nebo i zálivce vznikne na povrchu půdní škraloup, který snižuje vsakování
vody do půdy, a proto ho podobně jako u gladiol nebo česneku lopatkou rozruším.
Fazole nehnojím, hlavně by se neměly hnojit dusíkem, protože mají stejně jako jiné luskoviny
schopnost přijímat dusík ze vzduchu, takže při přihnojování dusíkem by rostly spíš listy a ne plody.

V červenci také vylézají ze země rostliny, které jsem dovysela koncem června
na místo, kde nic nevyrostlo. I ty budou ještě v září plodit.
Keříčkové fazole mám v polostínu, ale daří se jim i na slunci,
vydatně je zalévám hlavně ze začátku a v období velkého sucha.
Trvalejší přemokření ale rády nemají .

Asi za dva a půl měsíce sbírám první plody a pak skoro každý den.
Tím se také podporuje další kvetení.
Lusky se sklízejí, když zrna uvnitř ještě nejsou zralá.

Syrové fazole moc dobře nechutnají a nedají se konzumovat jako hrášek, navíc
obsahují jedovaté látky. Tyto látky se vytratí po tepelné úpravě.
Před vařením odříznu z lusků konce a na salát vařím 10 minut.
Nebo je přidávám do bramboračky, do telecího s rajčaty nebo vařím fazole na kyselo.

Protože jsou nadýmavé, doporučuje se při jejich vaření přidat trochu bazalky, 
majoránky nebo saturejky. Také se říká, že když se fazole konzumují
pravidelně, plynatost po nich zmizí.
Fazole obsahují rostlinné bílkoviny a vitamíny, mimo jiné napomáhají redukci váhy
a jsou vhodné pro diabetiky nebo revmatiky.

Přebytky zmrazím jako to dělám i u tyčkových fazolí.
Občas si nevšimnu a nějakou tu fazolku nesklidím včas,
tak ji nechám úplně dozrát, abych měla semena na příští rok.
Ta se po namočení a uvaření dají také konzumovat stejně jako polní fazole.

Tento rok přišel mráz bohužel už začátkem října a je po úrodě.
Na podzim rostliny zlikviduji, ale někdo nechává kořeny v zemi přes zimu zetlít.
Kořeny fazolí totiž obohacují půdu dusíkem.

Fazole původně pocházejí z tropických oblastí Ameriky.