KOMENTÁŘ K VIDEU: HLAVÁČ FIALOVÝ

Hlaváč je trvalka, která je známá svojí schopností kvést skoro celou sezonu a
právě to byl ten důvod, proč jsem si ji vybrala do skalky. Většina skalniček totiž
kvete jenom zjara, takže jsem hledala nějaké rostliny, které by kvetly i v létě.
Po odkvětu odstraňuju stonky, aby se rostlina nevysilovala a ta se odvděčí tím, že
neustále vytváří množství nových a nových květů. Ty si mohu nastříhat i do vázy,
jak ale rozkvétají postupně, radši je nechám na skalce, kterou oživí.
Co mě překvapilo je, že hlaváč má dvoje různé listy. Při zemi je trs malých, zelených listů,
které se podobají pampeliškám, ale nahoře jsou listy tenké, podobné jemnolistým javorům.
Na podzim rostlinu ostříhám.
Listy hlaváče vyrostou na jaře v pěkný, úhledný bochánek, který se vyjímá nejen na skalce,
ale může zdobit i menší trvalkové záhony nebo se dá pěstovat i ve větších truhlících spolu
s jinými květinami.
Rostlině se říká hlaváč, protože její květy, které se vytvářejí na dlouhých stoncích, vypadají
jako hlavy.
Anglický název je "pincushion", což znamená jehelníček a to je také výstižný název.
Latinský název zase vychází ze slova "svrab" (scabies), protože údajně potřením listy
rostlina pomáhala od tohoto kožního onemocnění.
Hlaváč celé léto přitahuje motýly a jiný polétavý hmyz  a je dobrým zdrojem nektaru 
pro včely a čmeláky.
Je plně mrazuvzdorný, někde se uvádí až do minus 34°C, mně zatím přežil bez problémů už
několik zim, a to ho nijak nezasypávám a nechráním.
Hlaváč se dá množit na jaře rozdělením kořenového balu, což jsem zatím nezkoušela.
Tento rok se mi poprvé sám vysemenil, takže si rostlinky přesadím do květináče
a můžu je někomu darovat nebo si je zasadím někam jinam.
Hlaváč je celkem nenáročný, mám ho v běžné půdě, při výsadbě jsem přidala trochu kompostu.
Měl by mít půdu bohatší na vápník, tedy spíš zásaditou než kyselou a půda by měla být
propustná, přes zimu nemá rád přemokření.
Mám ho na slunném místě, kam začne padat stín až odpoledne.
Některé rostliny jsem přesadila a jednu jsem nechala na skalce, protože se doporučuje 
tuto trvalku po 3-4 letech přesadit na jiné místo nebo do nové půdy.
Po letech totiž tyto skalničky mohou vypadat opotřebovaně.
Místní kosáci zřejmě hledali žížaly a nově zasazené rostliny mi vyházeli.
Vedle hlaváče se nebezpečně na všechny strany rozrůstá silenka, kterou budu muset
zastřižením zmenšit, jinak bych mohla přijít o ostatní skalničky okolo.
Existuje několik desítek odrůd hlaváče, které se od sebe liší svojí výškou a barvou květů.
Hlaváč původně pochází z oblasti Středomoří Evropy, západní Asie a severní Afriky.