KOMENTÁŘ K VIDEU: JAHODY STÁLEPLODÍCÍ

Pěstování jahod není nic složitého, nejnáročnější je příprava záhonu.
Jahody podle našich zkušeností vyžadují sluníčko, vodu a dobře vyhnojenou půdu.
Při zakládání zahonu, který se uvolnil po bramborách, jsme použili granulovaný
kravský hnůj, protože čerstvý hnůj, který jsme kdysi používali, nebyl k dispozici.
Jahody se dají pěstovat buď ve volné půdě nebo pod fólií.

My jsme zvolili pěstování v menších hrůbcích, kde na povrch dáváme
ještě trochu vyzrálého kompostu a vše zakryjeme netkanou textilní fólií.
Ta brání vysychání půdy, růstu plevelů, plody nehnijí ve vodě a nešpiní se.
Navíc při dešti voda zteče do rýhy mezi hrůbky a tím se sníží riziko houbových chorob.
Pokud nepoužijeme čerstvý hnůj, stačí, když se záhon připraví asi 2 týdny před výsadbou.

Rostliny sázíme začátkem října, a to do vzdálenosti asi 30 cm.
Do fólie se udělá křížový řez a mělká díra pro sazenici, která se zasadí tak,
aby kořeny byly dobře usazeny pod povrchem půdy, ale střed rostliny
neboli srdíčko nebylo pod zemí, ale na úrovni půdy.
Sazenice musí být zdravé, musí mít dobře vyvinuté kořeny a nejméně 3 listy.

Nejlepší čas pro sázení jahod je srpen, ale my jsme čekali, až se uvolní záhon po bramborách.
Dají se ale samozřejmě sázet i na jaře.
Aby se rostliny před zimou zbytečně nevysilovaly, je dobré nasazené květy odstřihnout
a po výsadbě sazenice dobře zalít.

Na jaře dalšího roku jahody už krásně kvetou.
Někdo dává mezi hrůbky slámu, aby ani tam nerostl plevel, já ho budu muset vytrhat a při té
příležitosti odstraním staré listy u jahod a také černé květy, které se objevily díky pozdnímu mrazu.
To by se mělo udělat na jaře co nejdříve, aby se co možná nejvíce předcházelo
šíření případných chorob na rostlinách.
Odstraněné uschlé listy a černé květy rozhodně nepatří na kompost.

Rostliny potřebují hodně vody a na jaře před tvorbou prvních plodů přihnojím
výluhem z kopřiv. Potom zahnojím až po sklizni všech plodů na podzim.
Jahody pěstujeme stáleplodící, jsou sice menší, ale sklízíme postupně až do podzimu.
Existuje také mnoho odrůd jednouplodících jahod
a také měsíčních jahod, které se pěstují ze semen.

Když se začnou objevovat odnože, většinu jich odstřihnu, aby se rostliny neoslabovaly
a pokud si chci vypěstovat vlastní sadbu, tak si jahody namnožím.
Není to nic složitého, potřebuji k tomu jen malé květináče, zem a kus drátu na upevnění.
Zásadně vybírám odnože z trsů, které se zdají být nejlepší, tzn. bohatě rodí.
Takovou odnož od původní rostliny neodstřihávám, ustřihnu jen dále rostoucí odnož.
Odnožovou rostlinu radši zaliji, i když je zatím spojená s mateřskou rostlinou.

Sazenice zakořenily už za 14 dní.
Jahody se řadí mezi ovoce, které obsahuje nejvíc vitaminů,
především vitamin C, dále pak mimo jiné vlákninu a řadu minerálů.
Někteří lidé mohou být na jahody alergičtí, což se projevuje kopřivkou.
Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé, ale výborné jsou i jahodové knedlíky, marmelády nebo kompoty.

Za měsíc sazenice zakořenily tak, že je můžu oddělit od původního trsu 
a tím také dostane původní rostlina sílu pro tvorbu dalších květů.
Nová sadba je připravená a dokoupit můžu jen, kdybychom chtěli vyzkoušet nějakou novou odrůdu.
Postřik z tabáku nebo bylinek použiji proti případným mšicím a tak jako jiné rostliny
obsypávám granulemi proti slimákům.

V září jahodník stále kvete a v říjnu je zase potřeba ostříhat
všechny špatné listy a květy, ze kterých už stejně nic nebude.
Jahody plodí nejvíce 3. rokem, takže každý rok sázíme 2 hrůbky tak, abychom na konci třetího
plodícího období 2 hrůbky zlikvidovali. Na stejný záhon by se pak neměly sázet 4-5 let.
Jahodník u nás bez problému přezimuje.
Jahody mají různé léčivé účinky - např. pomáhají vyčistit tělo, krev i klouby,
působí jako prevence proti rakovině a předčasnému stárnutí jako třeba červená řepa.

Velkoplodé jahody, jak je známe teď, k nám byly dovezené z Ameriky.