KOMENTÁŘ K VIDEU: LILEK, BAKLAŽÁN

Lilek vejcoplodý neboli baklažán patří mezi plodiny, které jsou hodně náročné na teplo.
U nás se pěstuje jako jednoletý a je potřeba ho předpěstovat.
Osivo vysévám v první polovině března.

Dobře vymyté kelímky nebo květináčky musí mít vždy odtokové otvory.
Větší otvory zakryji kouskem toaletního papíru, který se brzy rozpadne.
Do výsevního substrátu nasypu ne příliš hustě semena,
aby se při pozdějším pikýrování s rostlinkami lépe manipulovalo.
Lehce zasypu zeminou a opatrně zarosím tak, 
abych semena nevyplavila.
Do misky naliji vodu, ta se vsákne do substrátu a pak už ho jen udržuji vlhký.

V první fázi semena potřebují hlavně teplo, světlo není důležité,
proto je dávám do nejteplejší místnosti v bytě, třeba do koupelny.
Po vyklíčení ale potřebují rostoucí semenáčky světla co nejvíce.

Stalo se, že při převozu na chalupu zůstaly některé rostliny omylem
dva dny v autě, ale po zalití se brzy vzpamatovaly.

Když mají rostliny první dva pravé listy, musím je rozsadit, tedy přepikýrovat.
Přestěhuji je do samostatných květináčků, kde budou mít víc místa
a tím jim vytvořím lepší podmínky pro další vývoj.
K přesazení použiji zahradnický substrát, který mívá víc živin než ten výsevní.
Zeminu zahrnu až ke spodním, tzv. děložním lístkům, velmi opatrně,
protože sazeničky jsou křehké.
Pokud mají delší kořínky, zastřihnu je, ale není to nutné.

Od poloviny května, kdy už zem není studená, vysadím sazenice ven na záhon.
Před tím je na chvíli namočím.
Snadněji pak půjdou rozvolnit kořeny, aby se v půdě dál netočily jako v kruhu.

Baklažány vyžadují lehčí zeminu s dostatkem živin, 
já smíchám kompost se zahradnickým substrátem.
Sázím tzv. na vodu.

Sazenice se dají také koupit od dubna v zahradnictvích,
to už mohou přijít do skleníku, ale ven určitě až v druhé polovině května.

Vzdálenost mezi rostlinami by měla být asi 50 cm.
Lilek potřebuje oporu, tyčku zapíchnu těsně u rostliny a
listy preventivně postříkám proti mšicím domácím postřikem z česneku.

Rostliny umístím na co nejvíc osluněné místo
a zároveň ne tam, kde poslední 3 roky rostly papriky a rajčata.
Tyto plodiny totiž ohrožují stejné choroby i škůdci.
Půdu občas prokypřím a vytrhám plevel, který ubírá živiny.

Na rostlinách se doporučuje nechat 2-4 výhony,
aby byly silnější a vytvořily větší plody.
Ostatní výhony, které vyrůstají nad každým listem, je potřeba vyštipovat stejně,
jako u tyčkových rajčat nebo okurek.
Spodní listy odstraním, protože plíseň většinou napadá tyto listy jako první.

Květy jsou převážně samosprašné, s opylením nebývá problém.
Může se keříkem občas zatřást stejně jako s paprikami, aby došlo k pohybu pylu.
Od června do srpna hnojím výluhem z kopřiv 1x za 14 dní.

Baklažány nejsou jen tmavě fialové, jsou i bílé, zelené, růžové,
žíhané, a dokonce i oranžové.
Tradiční tvar je vejčitý, proto ten název - lilek vejcoplodý,
ale tvary mohou být i kulovité, protáhlé nebo válcovité.

Lilky potřebují hodně vody, obzvlášť v období tvorby plodů,
to zalévám i denně, hlavně ne na listy.
Na jedné rostlině nechám 5-7 plodů, aby utáhla jejich výživu.

První dva lilky jsem sklidila koncem července.
Nejlepší jsou mladé plody, které mají krásně lesklou slupku
a při poklepu duní.
Dužina přezrálých plodů houbovatí a semena hnědnou a hořknou.

Další plody sklízím v polovině srpna a pak průběžně až do příchodu prvních mrazů.
Úroda v nádobě je mnohem menší než na vyvýšeném záhoně.
Tam mají rostliny přeci jen lepší podmínky a také jsem na nich nechala narůst víc plodů,
než se doporučuje.
Nové výhonky pořád vyštipuji.

Lilek má nízkou energetickou hodnotu a jeho předností je vysoký obsah vlákniny.
Obsahuje vitaminy skupiny B a vitamin A, z minerálů převážně draslík, vápník, železo a fosfor.
Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi
a má antioxidační účinky.

V druhé polovině září už rostliny takřka nekvetou.
Lilek nedávám do lednice, rychle se tam kazí.
Ale i mimo lednici dlouho nevydrží a je potřeba ho co nejdřív spotřebovat.

Slupku neloupu, je stravitelná, a navíc obsahuje nejvíc cenných látek.
Současné odrůdy se už nemusí nechat tzv. vypotit, aby nebyly hořké.
Když se z lilku ale pocením dostane voda,
nenasává pak při smažení tolik tuku.

Stejně jako brambory se konzumují tepelně upravené.
Nejčastěji se grilují, zapékají, smaží v trojobalu
nebo jsou nezbytnou součástí tradiční balkánské musaky
či orientální pomazánky baba ganoush.
Pro dlouhodobé uskladnění je vhodné lilek zamrazit či zavařit.

Večer jsem zjistila, že venku začíná přituhovat, tak jdu radši poslední plody sklidit.
Jako veškerá plodová zelenina jsou náchylné na mráz.
Začátkem října nezbývá nic jiného než rostliny zlikvidovat.

Lilek vejcoplodý zřejmě původně pochází z jižní a jihovýchodní Asie.