KOMENTÁŘ K VIDEU: POSTŘIK Z ČESNEKU
Poslední dobou se mi zdá, že rostliny bývají mnohem častěji napadány chorobami a škůdci.
Proti tomu se dá bránit několika způsoby, důležitá je ale především prevence.
Na podzim důkladně zryji záhony, aby v půdě nemohly přezimovat kukly škůdců.
Před tím, než začnu vysévat, sázet a přesazovat, si vždycky v octové vodě nejdřív umyji
květináče, truhlíky, spirály na rajčata, podmisky nebo už nepotřebné staré plechy,
které používám např. pod množené rostliny.
Mšice odrazují aromatické druhy rostlin, jako jsou afrikány či bazalka.
Zkouším i lepící pásy.
Jelikož se bráním různým chemickým postřikům, už pár let si vyrábím přírodní postřik
z rostlin, které si sama vypěstuji. Je to česnek, chilli paprička cayenne
nebo jiná pálivá usušená paprička a máta.
Čerstvou mátu už sklízím v druhé polovině května.
Obsah jednoho půllitrového hrnku rozmixuji, ale když nemám k dispozici žádný mixér,
stačí mátu jen pokrájet. Dám do hrnce, přidám jednu lžičku chilli papričky,
vše zaliji litrem a půl vody, přivedu k varu a odstavím.
Než se začne voda vařit, oloupu si česnek, přibližně 30-50 gramů. Je to buď jedna velká hlava
nebo dvě malé, nebo hrst vyklíčených stroužků, které už v kuchyni nepoužiji.
Česnek obsahuje látky, které chrání před houbovými chorobami.
Aby se tyto látky nezničily, česnek nevařím, ale jen přidám do horké vody a nechám
přes noc louhovat, minimálně alespoň 6 hodin.
Potom pořádně přecedím, jinak by se mohl ucpat postřikovač.
Přes papírový ubrousek to moc nejde, tak použiji řídký hadřík.
Existuje spoustu návodů na domácí postřiky, třeba z mléka, z listů rebarbory, rajčat a kopřiv.
Vyzkoušela jsem postřik z tabáku a bylinek, ale z česneku se mi zdá nejlepší.
Po přecezení přidám 2 kapky biologického smáčedla a zamíchám.
Česnek se používá jako surovina na výrobu postřiku například proti plísni bramborové,
která je jednou z nejrozšířenějších chorob rajčat a brambor.
Co se nevejde do postřikovače vydrží v lednici i měsíc, nevydrží to spíš proto,
že ho brzy vypotřebuji. Zbytky máty a česneku vysypu na kompost.
Před použitím protřepu a pak používám preventivně na vysazené rostliny,
hlavně na košťálovou zeleninu (kedlubny, kapusta, brokolice, zelí), rajčata, okurky, papriky,
později na fazole a vignu.
Mně se postřik osvědčil i proti molicím a mšicím, růži stačí 2 dny po sobě postříkat a je bez mšic.
Nepostříkané listy růží jsou napadené, zatímco po použití postřiku vypadají zdravě.
Stejnou zkušenost mám s cuketami, mezi listy bez aplikace a po ní je velký rozdíl.
Co je důležité - nanášet výluh i na spodní části listů, postřik provádět brzy ráno nebo večer,
ne na přímém slunci, ne za deště nebo před deštěm. Hlavně včas a radši i častěji.
Pokud se molice přemnoží, pak už nepomůže vůbec nic..
Nejnovější videa
Heřmánek pravý
Heřmánek pravý je jednoletá nebo ozimá léčivá rostlina. ...
Lilek, baklažán
Lilek se v tropických oblastech pěstuje jako vytrvalá rostlina, u nás výhradně jako jednol ...
Cibule jarní
Cibule kuchyňská je dvouletá nebo vytrvalá rostlina s robustním dutým stonkem. Potřebuje ...
Papriky
Paprika se u nás pěstuje jako jednoletka, v teplých oblastech roste jako vytrvalý keřík. ...