KOMENTÁŘ K VIDEU: VRBA JAPONSKÁ

Před pár lety jsem hledala nějakou rostlinu, která by se na zahradě vyjímala.
Viděla jsem na zahradách japonskou vrbu, ale vždycky jenom na kmínku.
Chtěla jsem radši keř. Nakonec se mi tenkrát podařilo sehnat malou rostlinu,
jen jsem se bála, že je tak malá, že se vůbec neujme.
Teď ji mám na zahradě už 6. rokem a roste jako z vody.

Její úzké protáhlé pestrobarevné listy září od června do srpna.
Listy jsou její hlavní okrasou, ze začátku jsou zelené s bílým melírováním,
později dostávají až lososově růžovou barvu.

Na podzim listy začínají opadávat a v zimě se barva větví mění na červenohnědou 
a větve tvoří hustou síť.
Dosud jsem vrbu nestříhala, a to byla chyba, protože když se keře zastřihávají jako mladé,
podporuje se tak vyhánění bočních větví a keře jsou pak hezky husté.
Takže teď už je opravdu nejvyšší čas vrbu ostříhat.
Měla by se stříhat brzy na jaře před tím, než začne rašit.

V březnu, když se vrba probudí ze zimního spánku, se objeví zelené listy
a v dubnu střapaté jehnědy.

Množí se řízky, jednoduše odstřihnu pár větví a dám do vody.
Vrba potřebuje slunné stanoviště nebo polostín, propustnější půdu a hlavně vodu.
Já tuto svoji vzrostlou vrbu zalévám už jen v období opravdu velkého sucha a veder
a daří se jí dobře.

V červnu jsou řízky krásně zakořeněné, tak je přesadím do květináče.
Japonská vrba předpěstovaná v květináči se dá sázet kdykoliv od jara do podzimu.
Po vysazení je potřeba zalévat každý den alespoň dva tři měsíce, později jednou týdně,
ale v období sucha častěji.

Je plně mrazuvzdorná, v zimě je tedy spíše nebezpečí, že uschne, než že zmrzne.
Proto je dobré ji před zimou pořádně zalít nebo i během suché zimy.
Radši jsem zasadila víc rostlin, protože určitě všechny nepřežijí.
Zdá se, že rostliny zakořenily, ale to ještě nemusí být vyhráno.

Zase jsem nestihla keř ostříhat, měl by se totiž stříhat nejméně dvakrát za dobu
vegetace, ale vůbec mu nevadí i častější stříhání, dokonce ani radikálnější řez. 
Jako správná vrba vždycky zase obrazí novými výhony.
Jak je vidět, některé nově zasazené rostliny nepřežily první zimu, přežily jen ty
ze silnějších větví. A to jsem je měla přes zimu ve skleníku.
Snad se mi podaří vypěstovat pár rostlin pro kamarádku, chtěla by je totiž zasadit
do živého plotu spolu s jinými keři. To bude vypadat krásně.

A je tady zase jaro a znovu je potřeba stříhat, aby se keř zahustil.
Stříhání nůžkami vyžaduje už dost času, takže příště přijde na řadu křovinořez.
Asi takovýto keřík jsem před 8 lety zasadila a teď je z něj nádherný, romantický keř.
Vyrostl už do výšky, kterou jsem si představovala a která se dá ještě bez
větších problémů udržovat.

Koncem srpna je potřeba udělat radikálnější zastřižení a potom zase až na jaře.

Vrba japonská pochází z Japonska a do Evropy se dostala koncem 70. let 20. století.