KOMENTÁŘ K VIDEU: VÝLUH Z KOPŘIV

Kopřiva má široké využití. Jednak je to léčivá bylina, která obsahuje látky prospěšné
lidskému organizmu. Nebo se dává do nádivek, vyrábějí se z ní šampony a také 
se přidává do potravy drůbeži. Dá se ale také využít jako přírodní hnojivo.

Do umělohmotného kýblu nastříhám stonky s listy, pokud možno bez květů.
Může se použít i kameninová nádoba, ale nedoporučuji kovovou, ta by mohla zrezivět.
Natrhané kopřivy zaliji vodou, nejlépe měkkou dešťovou a zamíchám.
Kýbl nenaplním až po okraj, protože jakmile se rostliny začnou rozkládat, bude se nahoře
vytvářet pěna, tak aby nepřetekla.

Jelikož výluh strašně smrdí, kýbl přikryji třeba starou bedýnkou a dám někam,
kde zápach nebude vadit.
Aby se kvašení urychlilo, je dobré ho dát na slunce a každý den nebo aspoň obden zamíchat.
Asi za 2-3 týdny bude výluh hotový. Poznám to tak, že voda nepění a je tmavá.
Připravit si takovéto hnojivo je opravdu jednoduché, jediné, co může vadit,
je ten nepříjemný zápach.

Výluh určitě přecedím, za prvé se tím zastaví proces kvašení, které by už nemělo pokračovat,
a za druhé se nebude ucpávat konev nebo postřikovač.
Využiji i zbytky kopřiv, které se výborně hodí na kompost, kde se časem rozloží
a kompost obohatí.
Přecezený výluh naliji zpátky do kýblu, který je pro to určený, a hnojivo je připravené
k použití.

Do pětilitrové konve s vodou naliji 1 dl výluhu a tím by se mělo hnojit 1x týdně.
Když přidám půl litru výluhu do pětilitrové konve, stačí hnojit 1x měsíčně.
Toto přírodní hnojivo se používá jak na zeleninu a ovoce, tak i na květiny.
Výluh se dá připravit vlastně z jakéhokoliv plevele, ale důležité je, aby plevel neobsahoval
zralá semena, která by se při hnojení mohla dostat na záhon.
Nezředěným koncentrátem se mohou zalévat i cestičky mravenců, kteří nosí na rostliny mšice.
Koncentrát se dá také použít přímo na rostliny napadené mšicemi.
Zbytek výluhu zase přikryji a dám někam do stínu.

Takto vypadají rajčata začátkem srpna, která moji známí pravidelně hnojí výluhem z kopřiv.